Autentická trasa

Vzhledem k autentičnosti je nutné absolvovat mezi 15. listopadem až 15. prosincem daného roku přímo na území Slavkovského bojiště.
Vytipovali jsem pro Vás několik autentických tras přímo na bojišti. Jsou rozděleny podle toho, zda se jedná o severní pole bojiště, střed bojiště, nebo jižní pole bojiště. Absolvovat autentickou trasu ale můžete podle vlastního uvážení a neklademe Vám žádné meze. Při absolvování autentické trasy je pouze nutné dodržet minimální délku trasy své věkové kategorie a mít na paměti, že při pochodu bojištěm nejste pořadatelem úrazově pojištěni. Je ale nutné respektovat hlavně vlastní bezpečnost například při pohybu na silnicích vzhledem k silničnímu provozu a zákonu o provozu na pozemních komunikacích, stejně jako soukromé vlastnictví pozemků vzhledem k přespání na bojišti. Při svém spaní na bojišti prosíme nerozdělávejte otevřené ohně a mějte na paměti, že nikdo není zvědavý na vaše odpadky zanechané v blízkosti místa spaní stejně jako exkrementy zakryté toaletním papírem. Svůj odpad jakéhokoliv charakteru prosíme odneste s sebou v igelitovém pytlíku a vyhoďte do komunálního odpadu. Ve dne i v noci Vám doporučujeme vždy použít při pohybu na pozemních komunikacích reflexní vestu. Maximální délce Vaší trasy nejsou kladeny žádné meze. 

Jaké jsou přibližné hranice bojiště ?

Severní bojiště:
Trasa za spojence: Začátek a konec trasy je na pomezí obcí Rousínov a Tvarožná. Po neshodě plánování Alexandra I. a Františka I. byl přijat plán útoku na severním křídle, který se Francouzům podařilo úspěšně odrazit hlavně díky silné dělostřelecké obraně na kopci Santon (název je odvozen zřejmě od fr. názvu Saint Antoine, v překladu svatý Antonín, foneticky zřejmě později převedeno na „sántantoan“ k dnešnímu Santon). Spojenci se tedy museli po neúspěchu útoku organizovaně stáhnout do původních výchozích pozic a ustupovat dále na Olomouc a / nebo ke Slavkovu:
– autentická trasa 5,6 km + autentická trasa zpět 5,6 km nebo autentická trasa 9,7 km nebo můžete navštívit hlavní místo velení Napoleona I. Bonaparte – Žuráň autentická trasa 14,7 km

Trasa za Francouze: Po organizovaném ústupu směrem Rousínov – Rohlenka se francouzské dělostřelectvo opevnilo na kopci Santon (název je odvozen zřejmě od fr. názvu Saint Antoine, v překladu svatý Antonín, foneticky zřejmě později převedeno na „sántantoan“ k dnešnímu Santon). Tehdejší dřevěnou kapli na Santonu dělostřelci rozebrali pro potřeby opevnění svých pozic a dnešní cihlová podoba kaple je výsledkem následné rekonstrukce. Po úspěšném odražení útoku spojenců byly nasazeny francouzské zálohy za Santonem, které umocnily úspěch Francouzů a díky rozvíjení úspěchu se jim podařilo spojence zatlačit až na okraj bojiště, odkud spojenci z bojiště spořádaně odešli:
– autentická trasa 5,6 km + autentická trasa zpět 5,6 km nebo autentická trasa 9,7 km nebo můžete navštívit hlavní místo velení Napoleona I. Bonaparte – Žuráň autentická trasa 14,7 km

Střed a jih bojiště:
Trasa za spojence: Začátek a konec trasy je v obci Křenovice. Zde se v předvečer bitvy uskutečnila porada spojenců vzhledem k boji dalšího dne. Alexandr I. trval na útoku, František I. chtěl vyčkat na příchod posil. Vzhledem k početním stavům vojsk byl nakonec přijat plán útoku Alexandra I. na pozice Napoleona I. Bonaparte v obcích Sokolnice – Telnice s cílem odříznout mu ústupovou cestu směrem na Vídeň. Následně provést stočení se směrem dalšího postupu na střed místa velení na Žuráni s cílem rozbít tak systém velení. Tento plán však nebyl realizován vzhledem k neustálému přísunu posil Francouzů směrem od Vídně, který pomohl udržet linii obrany Sokolnice – Telnice. Spojenci se následně po neúspěchu stahovali k Žatčanským a Měnínským rybníkům, nebo směrem ke Slavkovu (návrat zpět do středu sestavy k dnes již zaniklé obci Staré Vinohrady totiž nebyl možný, protože byl již obsazen francouzskými vojsky):
– autentická trasa 6,4 km + autentická trasa zpět 6,4 km nebo autentická trasa 18 km

Trasa za Francouze: Začátek a konec trasy je v obci Křenovice. Francouzská vojska předstírala slabost a ústupovým bojem se stáhla na linii Telnice – Ponětovice s hlavním místem velení na kopci Žuráň. Po úspěšném odražení útoku spojenců do prostoru Sokolnice – Telnice zaútočil střed vojsk Napoleona na Pracké návrší a rozdělil tak spojenecká vojska na dvě poloviny, což znemožnilo spojencům další úspěšné reakce na vývoj bitvy. Francouzi z Prackého návrší následně potlačili spojence směrem ke Slavkovu a k Žatčanským a Měnínským rybníkům:
– autentická trasa 6,4 km + autentická trasa zpět 6,4 km nebo autentická trasa 18 km